Je nám třeba majálesu?

Je to prazvláštní situace. Na jedné straně se o Olomouci všeobecně tvrdí, že je „nejstudentštějším“ městem v zemi, na straně druhé zde pak téměř neexistuje studentská sounáležitost s univerzitou. Aktivity studentských organizací a studentů samotných jsou v posledních letech omezeny pouze na okruh zájmů té či oné katedry, v lepším případě fakulty. S tím souvisí také absence studentského majálesu. Někdo může namítnout, že majáles se konal i v roce letošním, ale ruku na srdce, kdo z nás jej zaznamenal? A za druhé, majáles vskutku „studentský“ se v Olomouci konal naposledy dobrých pár let zpátky, ještě v místech nové budovy Přírodovědecké fakulty na Envelopě. Minimálně poslední tři roky se konají více či méně komerční akce, které mají se studenty společného pramálo. Přitom své vlastní studentské (rozuměj studenty pořádané a studenty nepřehlížené) majálesy mají i daleko menší města jako Opava či Kroměříž. Proč tedy ve městě, kde pětinu obyvatel tvoří studenti univerzity, neexistuje majáles a ani snahy o jeho znovuoživení? Co je k tomu zapotřebí? A je nám vůbec majálesu třeba? Rádi bychom prostřednictvím Žurnálu UP vyvolali diskusi na toto téma a dali prostor širokému spektru názorů na problematiku majálesu. Dnes vám přinášíme tři pohledy z řad akademických pracovníků – prorektora JUDr. Michala Malacky, předsedy Akademického senátu UP doc. Romana Kubínka a Mgr. Petra Bilíka, senátora za FF UP a bývalého studentského aktivistu – kteří se zamysleli právě nad otázkou, zda je třeba míti majáles UP.

JUDr. Michal Malacka, prorektor UP pro záležitosti vnějších vztahů: Majáles je oslavou mládí, studentského života a sounáležitosti s univerzitním prostředím. Jako takový by se měl vrátit zpět na univerzitu a k její akademické obci. Minimálně zahajovací a závěrečný program by měl být organizován ve spolupráci s Rektorátem UP a měl by se odehrávat na akademické půdě UP. Jako oslava všeho, co majáles představuje, spolu s návazností na staletou tradici, si zasluhuje přenesení z materiálního do kulturního rámce, s programem kombinovaným také podle spektra jeho adresátů. Úvodní a závěrečná pasáž by tedy měly proběhnout v neutrálně kulturním rámci a mezi nimi by se měla objevit klubová scéna s alternativně žánrově laděným programem. Samozřejmě je také potřeba jasně stanovit, že majáles pořádá univerzita, propagovat tuto skutečnost a se statutárním městem Olomouc, případně Olomouckým krajem sjednat patřičnou a exkluzivní spolupráci.

Doc. Roman Kubínek, předseda AS UP: Patřím ke generaci, která nemohla mít na střední škole ani tradiční „poslední zvonění“, a již vůbec se nedalo počítat s organizací studentského majálesu. První majáles, který jsem osobně zažil, byl ten v roce 1990, kdy byl zvolen králem Václav Klaus a jeho doprovod mu dělala Renata Gorecká, tehdejší miss ČSFR. Je zcela zřejmé v jaké probíhal atmosféře, nabité euforií ze znovunabytých akademických svobod. Postupně však tato euforie vyčichla a s ní i hrdost studentů ke škole, na které studují. Současné vysokoškolské studium lze označit za masové a není snad studenta, který, pokud má minimální zájem a schopnosti studovat, nenajde tu „svou“ alma mater. Toto metaforické označení školy, na které student studoval a získal vzdělání, však již málokdo používá, protože ani absolutorium na ní není již takovou vzácností. Zájem studentů se tak upíná na zábavu, kterou pasivně přijímají, nikoliv na tu, kterou by si sami zajistili např. uspořádáním alegorických průvodů, pečlivou volbou „krále majáles“, při níž by kandidáti prokázali určité dovednosti a schopnosti, podpořené například i věcnou odměnou. V poslední době jsem vnímal snahy zejména uměleckých oborů UP o zorganizování této akce, ale celkový nezájem z akademické obce o více jak 20 tisíc studentech je musel propříště odradit. Majáles by měly organizovat studenti oborů, kteří mají k podobným aktivitám blízko – uměnovědci či rekreologové. Je třeba vyprovokovat soutěživost a stavět na sounáležitosti s vysokou školou. Ne však za každou cenu. Než shánět sponzory a větší sumy peněz na zorganizování, je lepší majáles nekonat vůbec.

Mgr. Petr Bilík, Katedra divadelních, filmových a mediálních studií FF UP: Majáles je od podstaty oslavou studentského života. Organizovat by jej proto měli studenti sami, a to pouze v případě, že mají o podobnou akci na pozadí jiných aktivit, kterých je v jarním termínu skutečně na výběr, zájem. Instituce univerzity by v ideálním případě mohla přijít s prvotním impulsem, jenž by vyjádřil vůli podpořit nezávislou studentskou iniciativu vedoucí k nové podobě festivalu, pokud možno ve stejném režimu, v jakém jsou podporovány ostatní studentské aktivity. A jaký by měl olomoucký Majáles být? To nechť řeknou studenti, kteří by si jej chtěli vzít za svůj.

Postupně bychom rádi uveřejnili také další příspěvky, ať již zaměstnanců UP, studentů či zástupců města. V rámci Žurnálu online (www.zurnal.upol.cz) vznikla rovněž samostatná rubrika, kde budeme všechny tematické příspěvky zveřejňovat a dávat prostor diskusi. Své názory zasílejte na adresu redakce(at)upol.cz .

---