Jazyk ve filmech „hluchých“ i zvukových na Katedře žurnalistiky

O tom, jakou cestu ušel film od svých němých začátků k dnešnímu všem dostupnému médiu a jakou roli v těchto proměnách sehrával jazyk, ukázal prof. PhDr. Petr Mareš, CSc. (FF UK v Praze) v přednášce Jazyk ve filmu. Co udělal s jazykem přechod od němé ke zvukové kinematografii, která proběhla 18. 4. v rámci interdisciplinárního cyklu Aktuální otázky médií, kultury a komunikace pořádaného Katedrou žurnalistiky FF UP.

Jak profesor Mareš upozornil v úvodu, film na rozdíl od jiných umění/médií můžeme sledovat od jeho úplných počátků (byl nejrychleji se vyvíjejícím médiem – za sto let se od prvních pokusů vyvinul do dnešní podoby). Filmy prvních tří dekád existence média byly spíše „hluché“ než němé – diváci sice neslyšeli dialogy na plátně probíhající, projekce však byly doprovázeny slovy vypravěče („dryáčníka“) a také hudbou. První filmy byly natolik krátké, že k jejich pochopení postačil hlavní titul, postupně se s prodlužující stopáží objevovaly ve filmech podtituly a nakonec mezititulky.

Vystřídání zvukového filmu za němý (1927) bylo zásadním zlomem ve vývoji tohoto média. Nejprve fungovala jakási hybridní forma – stále se jednalo o němé filmy, které však byly doplněny některými ruchy či hudbou, příp. byly domlouvané a dozpívávané. Ve chvíli nástupu zvukového filmu, jak ho známe dnes, se ustálila funkce jazyka jako hlavního nositele informace ve filmu, což zapříčinilo velké zvýšení informační kapacity filmu a zároveň posílení jeho iluzivního efektu – analogie s realitou se stala mnohem věrohodnější. Zvukové počátky filmu však nebyly jednoduché, objevovaly se např. potíže s uváděním filmu v jinojazyčném prostředí i odmítání zvukové podoby filmu ze strany řady tvůrců, nakonec však zvukový film zvítězil nad němým na „celé čáře“ a stal se dominantní formou. Němý film se navrací jen sporadicky a především jako jakási stylistická kuriozita (byť třeba oscarová jako letos Umělec Michela Hazanaviciuse).  

Interdisciplinární cyklus přednášek Aktuální otázky médií, kultury a komunikace, který pořádá Katedra žurnalistiky FF UP v rámci řešení projektu ESF Inovace oborů Kulturální studia a Mediální studia, pokračuje tento týden hned dvěma přednáškami: v úterý 24. 4. bude PhDr. Tomáš Trampota, Ph.D. (FSV UK v Praze) relativizovat pojem Bulvarizace médií. Dekonstrukce elitistického mýtu?, ve středu 25. 4. pak prof. PhDr. Miroslav Marcelli, PhD. (FF UK v Bratislavě) pohovoří na téma Rytmus jako sociální, urbánní a kulturní fenomén. Přednášky se konají od 15:00 do 16:30 v uč. 3 na Katedře žurnalistiky FF UP (Křížkovského 14).  

Iveta Jansová, foto Petr Bílek

---