Geologie nejen v české praxi

Těžba zemního plynu a ropy Břeclav,
produkční kříž sondy,
třífázový separátor na ropu

Přírodovědecká fakulta UP připravila pro své studenty projekt, který se zaměřuje na to, jak propojit teorii s praxí u studentů geologie na Univerzitě Palackého. Projekt Okno do světa, první kroky do praxe by měl být mj. i přínosem v jejich budoucí profesní kariéře. První krok k zahájení tohoto projektu učinil děkan PřF UP prof. Juraj Ševčík už v závěru roku 2011, když společně s vedoucím Katedry geologie doc. Ondřejem Bábkem navštívili lokalitu Břeclavsko, kde se v současné době těží zemní plyn a ropa. „Dobrá praxe v oboru může být začátkem úspěšné budoucnosti,“ řekl tehdy děkan prof. J. Ševčík v souvislosti s připravovanými exkurzemi, stážemi a diskusními semináři. Ty by totiž měly být hlavním obsahem projektu, jenž má přispět k motivaci studentů o daný obor a pomoci jim v následném vstupu do reálné praxe. „Na Břeclavsku je možné reálně vidět průzkum na ropu a zemní plyn, tedy procesy, které teoreticky vysvětlujeme studentům. Jsem rád, že je i v Česku možné studentům ukázat, že geologie má praktické využití i ekonomický efekt,“ doplnil pak doc. Ondřej Bábek, vedoucí Katedry geologie PřF UP, který Žurnálu UP poskytl následující krátký rozhovor:

Můžete projekt Okno do světa, první kroky do praxe přiblížit?

Jedná se o jednoletý projekt, jehož prostřednictvím budou propagovány především možnosti praktického uplatnění studentů a absolventů geologických věd na Přírodovědecké fakultě UP. Chceme našim studentům ukázat, jak může vypadat praxe v geologii. Projekt financuje LAMA energy, jedna z několika firem, které dnes obchodují s plynem v ČR a která vyvíjí těžební aktivity. Právě tato firma nabídla našim studentům účast na průzkumných vrtech na Břeclavsku. V současné době se zde provádí průzkumný vrt, jehož cílem je objevit plynová a ropná ložiska.

V letním semestru stávajícího akademického roku a také v zimním semestru roku nadcházejícího plánujete přednášky a zajímavé semináře…

Ano, v rámci projektu se v druhém čtvrtletí uskuteční za účasti studentů seminář o těžbě zemního plynu v České republice. V únoru plánujeme exkurzi studentů na rozsáhlý seismický průzkum zaměřený na vyhledávání zásobníků plynu na jižní Moravě. Ale již za několik dní, 28. února, proběhne seminář o těžbě surovin a spolupráci s Ázerbájdžánem. Tímto zvu všechny zájemce do auly PřF UP, kde v poslední únorový den bude přednášet jeho excelence Tahir Taghizadeh, velvyslanec Ázerbájdžánu v ČR. Pan velvyslanec přiblíží studentům zemi, která po rozpadu Sovětského svazu zažívá významný ropný boom. Těžba ropy a zemního plynu a s tím spojená odvětví, jako chemický, potravinářský a textilní průmysl, otevřou bezesporu pomyslné okno všem, kteří chtějí poznat pravou tvář ropných polí, všem těm, kteří pro sebe hledají příležitost v této zajímavé části světa.

Projekt však nesestává pouze ze seminářů a exkurzí. Důraz budeme klást také na aktivní spolupráci se studenty oboru Environmentální geologie, např. formou kulatých stolů s odborníky.

Jen tak mimochodem, o plynu na Břeclavsku se vědělo už dřív?

Ano, je to doposud jediné místo v ČR, kde se těží ropa a zemní plyn. Právě v tomto severním okraji Vídeňské pánve je ložisek poměrně hodně. Jsou sice drobná, ale stále se nacházejí další a další. Ropná a plynová geologie je totiž specifická v tom, že ložisko mívá často velmi malé rozměry ve větším území s vhodnými podmínkami. Cílem průzkumu je vyhledávání tzv. ropných a plynových pastí. Zjednodušeně řečeno se jedná o jakési kapsy pórovitých hornin v zemské kůře, které jsou shora utěsněny nepropustnými horninami neboli izolátory. Dobrými izolátory mohou být například jíly, jejichž úkolem je zastavit pohyb lehkých kapalin a plynů (ropy a zemního plynu) z matečné horniny vzhůru k zemskému povrchu, kde by jinak vytěkaly do atmosféry. Ropná geologie tedy představuje především studium podpovrchové struktury Země pomocí nepřímých a přímých nástrojů jako jsou např. seismický průzkum a vrty.

Jaká je v tomto ohledu současná situace na Břeclavsku?

Nová ložiska se hledají a stále jsou nacházena. Průzkumný vrt České naftařské společnosti, který jsme navštívili v prosinci 2011, byl vytipován na základě 3D seismického průzkumu ve větší oblasti, což je standardní postup. Pokud vím, tak ve Vídeňské pánvi je podobných ložisek poměrně hodně.

Můžete krátce popsat historii studia oboru Geologie a Environmentální geologie na UP?

Katedra geologie existuje už od začátku novodobé existence Přírodovědecké fakulty UP. Asi čtyřicet let však fungovala jako servisní pracoviště pro výuku základů geologie v rámci jiných oborů. V České republice se tedy do nedávné doby učila odborná geologie pouze na UK v Praze, na MU v Brně a na VŠB-TU v Ostravě. Zhruba od poloviny devadesátých let minulého století bylo na UP akreditováno tříoborové učitelské studium Biologie, Geografie a Geologie a později dvouoborové studium učitelství Geologie a ochrana přírody, které se studuje v kombinaci s Biologií nebo s Chemií.

Zhruba v polovině minulého desetiletí se nám podařilo akreditovat bakalářské a magisterské odborné studium Environmentální geologie, čímž jsme se zařadili ke třem výše jmenovaným univerzitám v republice, které nabízejí studium odborné geologie. Jistou výhodou pak je, že jsme v současné době jediná vysoká škola, která má akreditovaný obor Environmenální geologie. V názvu oboru se explicitně vymezujeme k životnímu prostředí.

Rád bych zmínil, že přesto že je geologie na UP celkem mladým oborem, myslím si, že si vedeme celkem dobře. Daří se nám pravidelně získávat grantové prostředky z FRVŠ, OPVK a GAČR a další projekty MŽP a MŠMT. V letošním roce se nám podařilo získat projekt mezihraniční spolupráce v rámci evropských fondů s Polskou republikou. Letos u nás startují tři nové grantové projekty u GAČRu, což lze při průměrné úspěšnosti cca 20 % považovat za prestižní záležitost. Většina z těchto grantů počítá s intenzivní prací studentů. Např. pro grant, který je zaměřen na studium geochemie a hydrogeologie v Namibii, budou naši studenti vyhodnocovat data. Máme granty zaměřené na petrologické aplikace v keramice, ve stavebním průmyslu atd. Máme také projekty čistě základního výzkumu. Snažíme se také rozvíjet a zkvalitňovat nabídku studií, např. v projektu OPVK „Inovace studijního oboru Environmentální geologie“. Ve spolupráci s FF UP připravujeme akreditaci společného mezifakultního oboru s pracovním názvem Archeometrie, který bude zaměřen na využití přírodních věd v archeologickém průzkumu. Z řečeného vyplývá, že cest mířících k praxi máme rozpracovaných několik.

Kolik má UP studentů oboru Geologie či Environmentální geologie? Jaké nároky jsou na ně v současné době kladeny?

Z tohoto úhlu pohledu má Geologie tak trochu handicap. Na středních školách se totiž učí jen minimálně, v rámci předmětu Biologie nebo Geografie. Většina maturantů tedy nemá o geologii valné povědomí. Uchazečům tedy umožňujeme prominutí přijímací zkoušky při splnění určitých prospěchových požadavků na střední škole. Do prvního ročníku nám tak každoročně nastoupí kolem osmdesáti až jednoho sta studentů, z nichž zhruba jedna třetina až polovina následně absolvuje. Studenti tedy mají možnost poznat obor a zjistit, co obnáší. Když zjistí, že je to zajímavé a že na to mají, mohou dojít k bakalářským státnicím.

Jaké je pak jejich současné uplatnění?

Možností je poměrně mnoho. Jednak ve státním sektoru, na odborech životního prostředí nebo územního plánování územních samospráv, nebo ve veřejných organizacích jako jsou orgány ochrany přírody, krajiny a životního prostředí nebo přírodovědná muzea. Případně se mohou uplatnit ve výzkumu, např. v geologické službě, akademii věd a na univerzitách. V privátním sektoru absolventi nacházejí uplatnění v organizacích zaměřených na těžbu a zpracování nerostných surovin nebo v konzultačních firmách v oboru stavební geologie či hydrogeologie. Environmentální zaměření studia umožňuje našim absolventům konkurovat na trhu práce v sektoru životního prostředí.

Víte o tom, že mezi studenty existuje obava z budoucího uplatnění?

Ano, vím o tom. Ale také vím, že u nás existuje řada drobných firem, které se zabývají aplikacemi geověd v životním prostředí, např. sanacemi skládek, vyhledáváním zdrojů vod a zkoumáním kontaminací. Jen v Olomouckém kraji je takových firem řádově deset. Připomínám, že Univerzita Palackého je zatím jedinou školou v ČR, která má akreditovanou Environmentální geologii. Nevýhodou pak zcela jistě je, že se nacházíme v relativně malém městě. Mnohem větší počet geologických firem je samozřejmě v Praze, Brně či Ostravě. Další nevýhodou je skutečnost, že se odborná geologie v Olomouci dříve nevyučovala, tím pádem nám chybí absolventská základna a související dobré kontakty na firmy v okolí. Věřím ale, že se nám tento trend podaří v širším časovém úseku zvrátit.

Jaké je v současné době uplatnění absolventů v zahraničí?

V těžbě. Česká republika se po roce 1989 postupně vzdala těžby veškerých rud včetně uranu, a to z ekonomických a ekologických důvodů. Tímto došlo k útlumu činnosti všech těžařských firem, s čímž souvisí také pokles absolventů, kteří by měli kontakt na těžařskou praxi. Možnosti však existují v zahraničí. Příkladem budiž jeden z mých loňských diplomantů, který od loňského listopadu, pouhé tři měsíce od absolvování, pracuje v kanadském Ontariu pro jednu z těžařských společností. Pro mne je to velmi dobrá zpráva. Člověk, který je dobře motivovaný, nemusí být nutně absolventem univerzity s prestižním geologickým institutem, a přesto se může výborně uplatnit. A když se v této souvislosti vrátím na naše Břeclavsko, tak současný kontakt na firmu Lama energy je v tomto kontextu skutečně velmi důležitý. Možnost setkat se s průzkumem a těžbou v reálu – v tom vidím hlavní přínos projektu Okno do světa – první kroky do praxe.

Co si myslíte o současné kvalitě studentů?

Je různorodá. Za dobu patnácti let, co učím, je v poklesu. Ale to samé by asi řekli i zástupci jiných oborů. Procento vysokoškolských studentů v populaci se rapidně zvýšilo a nelze očekávat, že se úměrně zvýší i nadání těch, kteří by dříve své vzdělávání ukončili maturitou a dnes studují na vysokých školách. Ale musím říci, že z těch osmdesáti studentů v prvním ročníku se vždycky vyprofiluje několik, kteří jsou velmi šikovní, kteří mají zájem o obor a patrně v něm i budou pracovat.

Kde dnes studenti oboru Geologie a Enviromentální geologie vykonávají praxi?

V rámci studia pracují v České geologické službě v Brně, v Agentuře ochrany přírody a krajiny ve Správě CHKO Litovelské pomoraví či např. v olomoucké geologické firmě Urga. Budu rád, pokud budou studenti moci absolvovat praxi také ve firmách, které vrtají a těží plyn na Břeclavsku.

Doc. Ondřej Bábek, Dr., vedoucí Katedry geologie PřF UP, se věnuje vysokorozlišující stratigrafii, petrofyzikálním metodám a environmentální sedimentologii. V rámci projektů GAČR a JGCP provádí geologické výzkumy v Česku i v zahraničí. Je autorem 25 odborných článků v časopisech registrovaných na Web of Science a cca dalších 30 prací v recenzovaných odborných časopisech. Jeho citační ohlas činí 150 citací podle Web of Science a 193 podle databáze Scopus. Recenzuje pro mezinárodní časopisy. Momentálně vede čtyři PhD projekty na MU v Brně. Doc. O. Bábek je místopředsedou Českého národního geologického komitétu při IUGS, národním korespondentem IAS, členem hodnotícího panelu P210 GAČR, VR PřF UP, oborové rady doktorského studijního programu geologické vědy na PřF MU v Brně a řady rady dalších odborných společností.

Ptala se Milada Hronová, foto -ir-
Více o projektu Okno do světa, první kroky do praxe na www.prf.upol.cz