Ex Libris hostilo spisovatelku Terezu Boučkovou

Jaké to je, zvítězit v soutěži o nejlepší nerealizovaný scénář? Proč se ve vašich knihách objevuje postava Václava Havla? Čte váš nejmladší syn vaše knihy? Na tyto a další otázky odpovídala spisovatelka, scénáristka a publicistka Tereza Boučková z pozice hosta dalšího dílu literárního večera doc. Lubomíra Machaly Ex Libris. Beseda a autorské čtení z románu Rok kohouta uznávané autorky proběhly v úterý 5. května na FF UP.

Boučková se od prvních okamžiků setkání uvedla jako žena nanejvýš upřímná a vtipná, což ocenil nejen průvodce večera Lubomír Machala, ale především zcela zaplněná učebna. Právě otevřenost, spontánnost a autobiografičnost jejich knih jsou pro její tvorbu typické. Autorka v rámci Ex Libris hovořila nejen o složitém procesu psaní knih a scénářů, vztahu k slovenským autorům, ale také o své rodině. „Oba naši adoptovaní synové jsou nyní na ulici. A překvapivě jsou tam nanejvýš spokojeni,“ uvedla Boučková posluchače do svého osobního života. Z velké části autobiografická je i její poslední kniha Rok kohouta, z níž auditoriu předčítala právě o problémech spojených s výchovou a dospívání dětí, které si s manželem vzali z kojeneckého ústavu a o tvůrčí i životní krizi, kterou procházela.

V závěru večera představila spisovatelka svůj další realizovaný scénář, který nyní do filmové podoby převádí režisérka Irena Pavlásková. Snímek s názvem …zemský rád to na pohled vychází částečně z povídky Indiánský běh a popisuje osudy jedné rodiny v období po okupaci v roce 1968. „Je to český paradox, když jsem s tím scénářem před třemi lety v soutěži zvítězila, myslela jsem si „ták, a teď se o mě režiséři poperou“. A on nezazvonil ani jeden telefon. Nechtěl to točit ani Michálek, Ondříček, Hřebejk… oslovila jsem snad všechny české žijící režiséry a ono nic,“ popisovala Boučková anabázi scénáře k jeho realizaci.

Tereza Boučková (nar. 1957), jež vstoupila do literatury koncem 80. let nonkomformní prvotinou Indiánský běh, je dcerou spisovatele Pavla Kohouta. Autorsky je podepsána například pod filmem Smradi (sedm nominací na českého lva 2002, včetně jejího scénáře) nebo divadelními hrami Romeo na kolečkách či Hana a Marie. Přesto zůstává především výraznou osobností české literatury posledních patnácti let (Sodoma komora, Když milujete muže, Rok kohouta...).

---