Evropské peníze pro UP. Jedině za předpokladu pravidelného vnitřního auditu

V rámci evropského Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace uspěla Univerzita Palackého u evropských komisařů již se třemi projekty. Už dnes je jisté, že v celkové dotaci obdrží více než 2,5 milardy korun. Projekty by měly výrazně napomoci dalšímu rozvoji vědecko-výzkumných aktivit UP, a tudíž by měly vést k jejímu posunu směrem k tzv. „research“ univerzitám. Evropská unie, díky níž do Olomouce poputuje zmiňovaná finanční částka, má pro poskytování těchto dotací ovšem vytvořena jasná pravidla. Jedním z nich např. je, že všechny projekty musejí v pravidelném rytmu procházet interním auditem. V případě, že tato podmínka dodržena nebude, mohl by příjemce o finance přijít. V této návaznosti uspořádalo v červnu oddělení interního auditu a kontroly UP setkání interních auditorů veřejných vysokých škol, v jehož průběhu se interní auditoři zabývali mj. tím, jak budou při auditování projektů VaVpI postupovat.

Interní audit a projekty Věda a Výzkum pro Inovace

Ve víru pozitivních informací, že olomoucká univerzita získala obrovskou sumu financí prostřednictvím projektů operačního programu Věda a Výzkum pro Inovace, se nepříliš hovoří o tom, že řídicí orgán, tedy MŠMT ČR, stanovil jednoznačnou povinnost týkající se auditu. Každý z těchto projektů musí být vedle povinného externího auditu alespoň jednou v roce podroben ověření interního auditu univerzity. „V rámci interního auditu UP a projektů VaVpI bychom měli provádět audit systémů. Měli bychom tedy ověřovat, zdali jsou dodržovány právní předpisy a povinnosti stanovené v Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Tato činnost zahrnuje rozpoznání rizik a hodnocení řídicích a kontrolních systémů v rámci projektu. Dále bychom měli provádět také audit operací, což znamená ověřovat, zda jednotlivé operace splňují podmínky a zda jsou v souladu se všemi závazným požadavky již zmíněného Rozhodnutí o poskytnutí dotace,“ řekl Žurnálu UP Ing. Zbyněk Křížka, vedoucí oddělení interního auditu a kontroly UP a zároveň předseda výboru interních auditorů veřejných vysokých škol ČR. „Odbor interního auditu MŠMT ve spolupráci s oddělením interního auditu a kontroly UP pak bude každoročně provádět audit toho, jak univerzita prostředky financované z OP VaVpI využívá. Je pravděpodobné, že pověřený Auditní orgán – tedy odbor interního auditu MŠMT – zahájí audity operací na UP v první polovině roku 2011. Chtěl bych zdůraznit, že auditování spolehlivosti a funkčnosti řídících a kontrolních mechanismů, zavedených a provozovaných v odpovědnosti managementu k využívání veřejných finančních prostředků při realizaci velkého počtu projektů, je natolik významnou rizikovou oblastí, že by mělo být ve vlastním zájmu všech orgánů a osob UP, odpovědných za legalitu a řádné finanční řízení, aby se jimi řízená organizace jako příjemce finanční podpory neocitla v situaci, že v důsledku četného vzniku nesrovnalostí bude muset menší či větší část těchto poskytnutých prostředků vrátit, resp. že v důsledku těchto finančních korekcí bude muset při čerpání svého rozpočtu v důsledku těchto finančních korekcí jiné své potřeby omezit. Pochybuji, že tyto případně vzniklé závazky na navrácení neoprávněně použitých prostředků v důsledku nedostatků v řízení a kontrole za ně převezme stát,“ doplnil ředitel odboru interního auditu MŠMT PhDr. E. Mrázek.

V přípravě je nový zákon o řídícím a kontrolním systému veřejné správy

V průběhu nedávného setkání interních auditorů veřejných vysokých škol padla také zmínka o skupině odborníků, která s využitím svých praktických zkušeností s auditem velkých projektů vypracovala metodiku interního auditu pro příjemce finančních prostředků z OP VaVpI. „Metodiku, na jejíž tvorbě pracovali také auditoři veřejných vysokých škol, doporučil pověřený auditní orgán jako vhodnou pomůcku pro příjemce,“ řekl PhDr. E. Mrázek. V této souvislosti pak dodal, že některé veřejné vysoké školy, resp. jejich orgány vedení, si odpovědnost za evropské projekty z OP VaVpI již velmi dobře uvědomují a v současné době své útvary interního auditu dobudovávají nejen tím, že posilují jejich kapacity, ale v zájmu profesní připravenosti umožňují svým auditorům i účast na různých školeních, seminářích a konferencích. „Nepřísluší mi hodnotit kvalitu činnosti oddělení interního auditu a kontroly UP. Věřím, že auditoři UP přistupují ke své práci profesionálně. Rád bych jen poukázal na to, že je nutné při této práci zohlednit i požadavky standardů, které se týkají hodnocení zajištění kvality činnosti útvaru interního auditu. Vyplývá to přímo ze zákona o finanční kontrole. V této souvislosti bych rád uvedl, že Český institut interních auditorů ve spolupráci s Ministerstvem financí připravuje metodická doporučení pro orgány a organizace veřejného sektoru, které předpokládají mj. provádění pravidelných prověrek prostřednictvím sebehodnocení s nezávislou validací, jež splňuje kritéria pro externí hodnocení zajištění kvality,“ podotkl PhDr. E. Mrázek. Dodal, že nejzásadnější pro budoucí práci interních auditorů se dnes asi jeví dokončení přípravy návrhu nového zákona o řídícím a kontrolním systému veřejné správy, který má nahradit stávající zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Navržený zákon, který je v současné chvíli součástí nové strategie vlády ČR v boji proti korupci, má vytvořit vhodné podmínky pro posílení odpovědností za řádnou správu a řízení spravovaných veřejných rozpočtů. „A i když v současné době existuje pouze návrh zákona, který dosud neprošel vnitřním připomínkovým řízením, lze říci, že by tato navrhovaná úprava měla přinést zjednodušení regulativního rámce. Mělo by jít především o zavedení společných zásad pro rozdělení oddělení neslučitelných odpovědností v systému řízení a kontroly financování činnosti veřejných subjektů a poskytování finanční podpory příjemcům všude tam, kde stát či orgány územní samosprávy podporují z veřejných rozpočtů různé projekty v tzv. veřejném zájmu. Uvedený systém spadá do manažerské odpovědnosti, kterou je třeba na základě uvedených zásad důsledně oddělit od institucionalizované funkce interního auditu či jiné obdobné ujišťovací funkce rovnocenné formy. A konečně třetím prvkem tohoto řídícího a kontrolního rámce, který by měl zajistit podporu k zajišťování přiměřenosti a účinnosti obou již uvedených systémů co do výkonu a kvality, je funkce jejich metodického usměrňování a koordinace, a to včetně dohledu nad dodržováním navrhovaného zákona. Úprava těchto tří prvků, doplněných specifickými řídícími a kontrolními mechanismy v oblasti prevence a boje proti podvodům a jiným negativním jevům při hospodaření s veřejnými prostředky, by měla přinést pravidla pro zapojení jednotlivých orgánů a organizací státu a územní samosprávy do řídícího a kontrolního systému veřejné správy. I s přihlédnutím k dosud vyvíjenému úsilí oddělení interního auditu a kontroly UP o řádnou správu a řízení této veřejné instituce a k dosavadním nesporným přínosům interních auditorů, jejich vliv na metodický přístup ke zlepšování řízení rizik a řídících a kontrolních procesů, si myslím, že návrh nového zákona, bude-li přijat, dá v souladu s mezinárodně uznanými standardy jasné dispozice k organizaci dělby odpovědností orgánů vedení, výkonného managementu a interního auditu. Prakticky to znamená posílení oddělení interního auditu a kontroly v souladu se stanovenými kritérií pro výkon a minimální kapacity především se zřetelem na velikost, charakter a rizika organizace spojená s předmětem její činnosti a objemem spravovaných veřejných prostředků. Nová vláda může návrh zákona využít pro řízení změn při  modernizaci řídícího a kontrolního systému veřejné správy, který vytváří řadu pojistek, jichž lze využít důslednému uplatnění zásady řádného finančního řízení a kontroly a jako účinného nástroje v oblasti prevence a boje proti podvodům a korupci,“ řekl dr. Mrázek závěrem.

---

Nezávislý interní audit: prevence rizik a podpora řízení

Oddělení interního auditu a kontroly UP (dále jen OIAK UP) vzniklo v prostředí Univerzity Palackého v roce 2004. Stalo se tak v návaznosti na novelu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, jejímž cílem bylo posílení systému vnitřní finanční kontroly na veřejných vysokých školách o nový prvek – nezávislý interní audit. „Zákon řadí službu interního auditu pod vnitřní kontrolní systém. Ten má dva základní prvky. Kromě řídící kontroly je to interní audit, který zákon definuje jako organizačně oddělené a funkčně nezávislé přezkoumávání a vyhodnocování přiměřenosti a účinnosti řídící kontroly, včetně prověřování správnosti vybraných operací. Interní audit by tedy měl hodnotit vnitřní řídící a kontrolní systém vysoké školy, informovat rektora o zjištěných nedostatcích, podávat návrhy k jejich odstranění a návrhy směřující k plnění nápravných opatření. Měl by ujišťovat, že vysoká škola dosahuje plánovaných cílů, že dochází k hospodárnému, efektivnímu a účelnému vynakládání finančních prostředků. V prostředí veřejných vysokých škol je interní audit konzultační, ujišťovací službou rektorovi dané vysoké školy, a také partnerem jejímu finančnímu managementu. Je velmi důležité, aby obě strany věděly, co od této služby lze očekávat, aby věděly, že interní audit není totéž, co kontrola,“ řekl Žurnálu UP PhDr. Evžen Mrázek, ředitel odboru interního auditu MŠMT. Dodal, že celý systém by měl být na vysokých školách nastaven tak, aby na prvním místě byla prevence. Služba interního auditu nepředstavuje následnou kontrolu. Interní auditor by se měl zaměřovat především na zodpovězení otázky, zda má vysoká škola zřízen efektivní vnitřní kontrolní systém, zda aktivně řídí rizika, která jsou s její činností spojena a zda přijímá opatření k minimalizaci rizik dříve, než dojde k finančním nebo jiným ztrátám. „Pro práci interních auditorů vysokých škol je tedy nezbytná spolupráce a komunikace zejména s vedením univerzity. K tomu, aby měl interní auditor k dispozici informace, přístup ke všem materiálům, které jsou k jeho činnosti zapotřebí, jej opravňuje mandát rektora,“ doplnil PhDr. E. Mrázek.

M. Hronová, foto M. Otava

Foto: Z odborného semináře interních auditorů veřejných vysokých škol na téma „Audit finančních prostředků čerpaných z operačního programu VaVpI“, který proběhl 23. 6. v prostorách RUP za účasti reprezentantů MŠMT a Českého institutu interních auditorů o. s.

---