Dvacet let novodobé existence Právnické fakulty UP

Právnická fakulta UP se zařadila mezi dospělé fakulty, už nebojuje o přežití

„Velmi si této ceny vážím,“ sdělila Žurnálu prof. Milana Hrušáková, děkanka Právnické fakulty Univerzity Palackého poté, kdy uspěla v prestižní celojustiční soutěži, získala Cenu sv. Yva a stala se nejlepším českým právníkem pro rok 2009 v kategorii Rodinné právo. Prof. M. Hrušáková je hlavní autorkou komentáře k zákonu o rodině, spoluautorkou učebnice rodinného práva, jež vyšla v několika vydáních, a v tomto oboru se současně také podílí na legislativních pracích. Existuje minimálně však ještě jeden důvod, proč redakce Žurnálu UP požádala prof. Milanu Hrušákovou o rozhovor: Právnická fakulta olomoucké univerzity totiž brzy oslaví dvacáté výročí své novodobé existence.

Koncem ledna jste získala cenu Právník roku 2009 v kategorii Rodinné právo. Převzala jste sošku sv. Yva, patrona právníků. Kdo byl sv. Yvo, než se stal patronem právníků?

Sv. Yvo je patron soudců, advokátů, notářů, farářů, chudých (zejména sirotků), opuštěných dětí a města Bretaně, odkud pocházel. Vystudoval teologii a práva, žil ctnostným životem. Vzhledem k mé specializaci je mi obzvlášť sympatický pro ten vztah k dětem.

Kdy jste si poprvé uvědomila, že byste chtěla být právníkem?

Na práva jsem šla metodou tzv. negativního výběru. Mé technické vlohy jsou vcelku zanedbatelné, mé znalosti matematiky skončily s trojčlenkou a pohled na krev mi nedělá dobře. Plánovala jsem studium filozofické fakulty a váhala jsem mezi jazyky a historií, příp. archeologií. Když pak v roce 1969 otevřeli v Brně právnickou fakultu, dlouho jsem se nerozmýšlela.

Jak vzpomínáte na svá studia práv?

Velmi ráda, i když od té doby uplynulo řadu let. Byli jsme druhý ročník nově vzniklé fakulty, takže jsme se navzájem všichni znali a měli jsme pocit sounáležitosti s novou fakultou. Fakulta původně sídlila na Zelném trhu, průběžně se přestavovala a rozšiřovala. Po prázdninách bylo vždy jisté překvapení, co nového se přes prázdniny vybudovalo, kteří noví učitelé se na fakultě objevili apod.

Po převzetí Ceny jste řekla, že se rodinnému právu věnujete od počátku své kariéry. Co vše pro vás rodinné právo znamená?

Je moje srdeční záležitost. Jsem mu celá ta dlouhá léta věrná, i když jsem občas učila a dodnes učím některé části občanského práva – zejména jeho obecnou část. Občanské právo je základem soukromého práva a rodinné právo je součástí občanského práva v jeho širším pojetí. Nejsem ale tzv. čistý civilista. Označujeme se za „familiaristy“ a není nás v takovémto pojetí mnoho ani v České republice, ani v Evropě. Znamená to číst nejen teorii práva, teorii občanského práva a rodinné právo, ale neobejdu se také bez základních znalostí sociologie a psychologie.

Kromě specializace na rodinné právo se tedy věnujete ještě širší oblasti, a to právu občanskému. Právě v této oblasti působil JUDr. Miroslav Liberda, první děkan novodobé PF UP. Znala jste jej osobně?

V životě nás potkává mnoho náhod a jednou z nich bylo i mé setkání s JUDr. Miroslavem Liberdou. Můj strýc, který žil dlouhá léta v Olomouci, si postavil chatu na Pohořanech. Když jsme se za ním s rodiči a babičkou, někdy v polovině osmdesátých let, stavovali, byli jsme při té příležitosti uvedeni i k sousedovi s prohlášením, že je to jeden pojišťovák, který má nádherně zařízenou chatu. Ve vzpomínce mi utkvěl velmi příjemný a milý pán s neskutečně hezky zařízenou chatičkou. Po čase, jako vedoucí Katedry občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity, jsem se potkala s prvním děkanem nové olomoucké právnické fakulty. To jméno se mi zdálo tak povědomé... Jednali jsme spolu o spolupráci a externí výuce. Poměrně často jsme se pak setkávali. Vzpomínám na něj jako na skutečně noblesního, milého a charakterního člověka.

V době působení děkana Miroslava Liberdy získala PF UP prestižní cenu Hannah Arendtové udělovanou Körberovou nadací. Finanční obnos získala jako výraz ocenění přínosu pro rozvoj demokratické a občanské společnosti v zemích střední a východní Evropy. Víte, jakým způsobem jsou tyto peníze využívány dnes?

Existuje určitá finanční částka, kterou má naše fakulta společně s Filozofickou fakultou UP. S novým děkanem FF chci v nejbližší době jednat o jejím využití.

Právnická fakulta UP oslaví v příštím roce dvacáté výročí své novodobé existence. Zkuste krátce bilancovat již dnes: Co vše se od roku 1991 změnilo?

Osobně jsem život na PF UP v jejích prvopočátcích nezažila. Externě jsem zde začala působit až od roku 1999 a vím, že i olomoucká fakulta od svého počátku bojovala – jako každá nově vzniklá fakulta – s financemi a sháněním kvalifikovaných učitelů, jichž je v oboru Právo omezený počet. Fakulta musí stavět svůj další rozvoj zejména na svých mladých a perspektivních absolventech. V současnosti však už nebojujeme o existenci, naopak: s akreditací doktorského studijního programu se Právnická fakulta UP zařadila mezi „dospělé“ fakulty.

Zdá se, že současné období Právnické fakulty UP je v její historii jedním z nejúspěšnějších. Bylo ale také období, kdy se do širšího povědomí veřejnosti dostala vinou problematické akreditace studijního programu Právo a také odmítnutím rektora jmenovat děkana na přelomu 2007/2008. Můžete tuto situaci okomentovat?

Opravdu budu bez uzardění tvrdit, že současné období PF UP je jejím historicky nejúspěšnějším obdobím. Fakulta získala poprvé ve své historii akreditaci doktorského studijního programu a akreditace podstatně zreformovaného magisterského studijního programu jí byla prodloužena na osm let, tedy až do konce roku 2017. Tak dlouhou akreditaci magisterského studijního programu fakulta ještě nikdy neměla. Navíc jsme získali oprávnění k rigoróznímu řízení a udělování titulu JUDr. Zásluhu na tom však nehodlám přičítat sobě, i když moje obecně známá prostořekost se občas taky vyplatila. Je především zásluhou celého akademického sboru fakulty, který na sobě roky pracoval a předchozího děkana JUDr. Michala Malacky, že jej k tomu přiměl. Uplynulý rok je tedy pro fakultu skutečně významným posunem a nic na tom nemění některé dílčí, byť mediálně zveličované obtíže. Mám navíc zato, že některé útoky na fakultu přímo souvisely právě s jejími úspěchy.

Nedávno obdržel čestný doktorát Univerzity Palackého JUDr. Otakar Motejl, veřejný ochránce práv. Ve své řeči jste zmínila, že je to člověk se schopností rychlého proniknutí do podstaty problému a umění jej realisticky řešit. Kteří další právníci jsou pro vás vzorem, jakým je právě JUDr. Otakar Motejl?

Doktora Motejla si osobně nesmírně vážím a mám ho velice ráda. Občas se spolu ve večerních hodinách setkáváme v Bille v Brně na Lesné, když podle jeho slov „bojujeme o přežití“. Mohla bych tu jmenovat celou řadu osob, jichž si vážím a které jsou pro mne vzorem, ale bojím se, že bych na někoho mohla zapomenout. Takže vzpomenu jenom paní docentku Sentu Radvanovou z Právnické fakulty Karlovy univerzity v Praze, odbornici na rodinné právo. Chtěla bych se dožít osmdesátky v takové svěžesti a na takové intelektuální úrovni.

Jste externí členkou Vědecké rady Právnické fakulty Západočeské Univerzity. Kauza PF ZČU začala v polovině září 2009 podezřením z plagiátorství tamních akademiků. Jaká je situace na plzeňských právech dnes?

V současnosti se vedení plzeňské fakulty maximálně snaží o očistu a nastavení zcela transparentních mantinelů. Nové vedení fakulty pracuje podle mého názoru s neuvěřitelným nasazením. Je to však běh na dlouhou trať, protože jednou ztracená dobrá pověst se vrací jen velmi pomalu. O tom, že byly v Plzni na právech problémy, se mezi právníky povídalo už několik let. Byla to jen otázka času, kdy vše vyjde napovrch. Aféra s plagiáty je však jen vrcholem ledovce. Z našeho pohledu se daleko významnější vždy jevily otázky nostrifikace zahraničních studentů a dále podmínky realizace doktorského studijního programu. I to se dnes řeší. Je mi trochu líto drtivé většiny studentů, kteří bez pochyby studovali zcela řádně a řádně plnili své studijní povinnosti.

V časopise Respekt nedávno proběhla anketa, v níž vybraní jedinci odpovídali na následující dotaz: Vypovídají podvody na PF ZČU v Plzni něco obecnějšího o stavu českých univerzit? Jak byste na tuto otázku odpověděla vy?

Podvody na Právnické fakultě v Plzni jsou podle mého názoru selháním jednotlivců a především vnitřních kontrolních mechanismů fakulty i univerzity. Netvrdím, že v jednotlivých případech k něčemu nemůže dojít i na jiných fakultách jiných univerzit. V takové míře se však na veřejných vysokých školách jedná o jev zcela ojedinělý. Jeden z problémů, a to plagiátorství, je však problémem obecnějším. Vždyť díky počítačům a internetu je to tak jednoduché. Kdybychom stále psali brkem na pergamenu, asi bychom se s plagiátorstvím v takové míře nesetkávali.

V rámci blížících se oslav se uskuteční konference která bude věnována obecnému zákoníku občanskému. Jaká je jeho historie? Čemu konkrétně se bude konference věnovat?

Obecný zákoník občanský, jinak Allgemeines Bürgerliches Gesetzbuch, byl přijat v Rakousku v roce 1811 a po napoleonském kodexu z roku 1804 je druhou nejstarší kodifikací soukromého práva v Evropě. Po vzniku ČSR v roce 1918 byl tzv. recepční normou převzat pro Čechy, Moravu a Slezsko jako Občanský zákoník československý a platil na našem území až do roku 1950 (rodinné právo), zbytek pak do 1. 1. 1951, kdy byl přijat tzv. střední občanský zákoník. V současnosti připravovaný nový občanský zákoník z něj v mnohém při své úpravě vychází. V příštím roce tedy slavíme nejenom dvousté výročí existence tohoto základního právního díla, které v Rakousku se změnami platí dodnes, ale současně s diskusí o návrhu našeho nového občanského zákoníku je to i příležitost k obecnějšímu zamyšlení nad problematikou kodifikací soukromého práva vůbec.

---

Prof. JUDr. Milana Hrušáková, CSc., děkanka Právnické fakulty UP, je profesorkou v oboru Občanské právo. Je autorkou (spoluautorkou) asi 80 odborných článků a zhruba 15 vědeckých publikací. Ve své vědecké a pedagogické práci se specializuje na právo rodinné, jako součást občanského práva. Mj. spoluřešitelka několika projektů a Výzkumného záměru MŠMT Evropský kontext vývoje českého práva po roce 2004 (2005–2009, PF MU) působí na Katedře občanského práva a pracovního práva UP.

Ptala se M. Hronová, foto archiv ŽUP

---