Důchodcem ve smrti
Od 1. 1. 2010 se studium na škole přestává započítávat do náhradní doby pojištění. Dosud platilo, že se studium započítávalo do důchodového pojištění ještě šest let po dosažení plnoletosti. Druhou „radostnou“ zprávou je, že se bude postupně prodlužovat doba, po kterou si člověk musí platit důchodové pojištění, a to ze současných 26 let až na 35 let.
Je jasné, že doba je těžká a šetřit se musí všude, aby se rozpočet nepotopil na úplné dno. Stát už sáhl na peníze kdekomu a naši politici se domnívají, že kromě dálnic, transportérů, mistrovství světa v lyžování a open karet už nepotřebujeme pro chod státu vůbec nic. Zákonodárci nám skrze současnou právní úpravu vlastně vzkazují dvě věci.
Zaprvé nám sdělují, že vzdělávání se je privátní aktivita potřeštěnců, kteří z nějakého nepochopitelného důvodu prahnou po vědomostech. Nevnímají jej vůbec jako náročnou přípravu na budoucí povolání a investici mladého člověka nejen do své kvalifikace, ale také do budoucí prosperity celé společnosti. Kdo studuje třeba na lékaře, ten se stejně jenom fláká, chodí na mejdany a vůbec si žije blaze. Proč by se mu měla tahle hýřivá léta ještě započítávat do důchodu, když stejně nic nedělá? Příště si to takoví holoubkové aspoň pořádně rozmyslí, zda se budou pět let hrabat v knihách nebo půjdou dělat něco užitečného. Fakt, že bez vzdělání by se člověk lékařem stát nemohl, je zřejmě podružný. Přes všechny halasné proklamace se ukazuje, že celé politické garnituře je úroveň vzdělanosti v naší společnosti úplně lhostejná.
Druhou věcí, kterou si naši milí politici myslí, je, že žijeme příliš dlouho na to, abychom své stáří trávili jen výchovou vnoučat a vysedáváním na chalupě. I sedmdesátiletý stařík může přece být ještě docela čilý, pěkně pracovat a odvádět daně do černé díry rozpočtu. Důchodce, který nepracuje, je pro stát jen koulí na noze. Musí se mu pořád platit důchod, věčné polehávání v nemocnici (to už si pro jistotu bude platit taky sám) a pro společnost je jinak nepotřebný. Důchodců má navíc přibývat, takže je potřeba tu bezprizorní lenošivou masu nějak zabavit a přitom ještě pořádně podojit.
Nedočkavě vyhlížím novelu stávajícího zákona, která současný nedokonalý systém ještě více zefektivní a rovnou stanoví, že nárok na vyplácení důchodu vzniká dnem pohřbu. Na úřad si s sebou žadatel bude muset přinést občanský průkaz, dvě fotografie a úmrtní list. Výplata samozřejmě jen „do vlastních rukou“.
Aktuální zpravodajství a publicistiku z Univerzity Palackého najdete na stránkách Žurnálu Online.


