Debata o olomouckém divadelnictví a jeho problémech

Jaký význam má pro Olomouc divadlo? Jaké jsou podmínky pro jeho rozvoj? Takové byly úvodní otázky, veřejné debaty s názvem Společně o divadle, na které hledali odpovědi její účastníci 11. 5. v prostorách Uměleckého centra UP. Setkání uspořádané Katedrou filmových, divadelních a mediálních studií FF, se zúčastnili zástupci olomouckých divadel, teatrologové i představitelé olomoucké radnice a Olomouckého kraje.

První se ke slovu dostal doc. Jiří Štefanides, který krátce shrnul vývoj divadelní scény v Olomouci od dávné historie až po současnost. Následně se vyjádřili oba zástupci politické sféry – náměstek primátora RNDr. Jan Holpuch a náměstek hejtmana Mgr. Radovan Rašťák, a to v tom smyslu, že divadla v Olomouci a Olomouckém kraji mají velkou důležitost a rozhodně zamýšlejí podporovat jejich rozvoj. Po těchto spíše obecných vyjádřeních se debata pomalu stáčela k tématu, které nebylo oficiálně stanoveno, ale o kterém většina debatujících i diváků v publiku tušila, že bude jedním z hlavních, a to k tématu Divadla Tramtárie. Jeho ředitelka Mgr. Petra Němečková v úvodu sdělila, že divadlo usiluje o profesionalizaci souboru, protože stávající situace je neudržitelná. Poukázala na fakt, že divadlo zajišťuje pravidelný program po celou sezónu po dobu pěti let a má vysokou návštěvnost, přesto všichni členové souboru pracují zcela zadarmo při velkém nedostatku základního vybavení. V debatě se pak vystřídalo několik řečníků, z nichž většina vyjádřila divadlu podporu, nicméně zazněly i pochybnosti, zda Divadlo Tramtárie dosáhlo již potřebné umělecké úrovně a překročilo jakýsi pomyslný práh, aby si profesionalizaci „zasloužilo“. Na tento dotaz doc. Štefanides namítl, že onen práh v podstatě není možné stanovit, ale že doba, po kterou divadlo funguje, je sama o sobě důkazem, že soubor je životaschopný. Také upozornil na fakt, že z Olomouce v předchozích letech odešly už dva divadelní soubory – Hořící žirafy a Tramtárie (původní soubor) – právě pro to, že jim podle jeho názoru nebyla poskytnuta dostatečná podpora. Zástupce města poukázal na to, že město není zřizovatelem divadla, tudíž není v jeho kompetenci zajišťovat plně chod souboru. Navrhl však řešení, podle nějž by divadlo mohlo být financováno z více zdrojů, například i za pomoci soukromého sektoru nebo univerzity.

Následná debata se ubírala mnoha směry a zasahovali do ní často také diváci z publika, většinou zástupci některého z divadel a místy velmi vzrušená debata přinesla mnoho dalších podnětů. Došlo i na hodnocení situace Moravského divadla, které se potýká s avizovaným odchodem některých členů souboru nebo na festival Divadelní Flora, který se z akce regionálního významu vypracoval na událost celorepublikového kulturního dosahu s vysoku prestiží.

Jaký byl závěr více bezmála tříhodinové debaty? Záměr pořadatelů akce byl jistě naplněn v tom, že se všechny zainteresované strany sešly a skutečně spolu mluvily o divadle. Diváci si mohli sami udělat obrázek o tom, jaké stanovisko kdo zastává a jaké nejzávažnější problémy olomoucké divadelnictví trápí. Jak uvedla moderátorka setkání doc. T. Lazorčáková, bude jistě užitečné, když toto setkání nebude poslední.

---