Cyril Svoboda besedoval se studenty UP

Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda byl dalším z hostů pravidelných debat pořádaných studenty Katedry politologie FF. V aule Filozofické fakulty probíhala v úterý 6. 4. debata opět podle ustáleného vzorce – nejprve měl host možnost pronést úvodní slovo, na které navazovaly dotazy z řad publika.

Cyril Svoboda se nejprve věnoval procesu a výsledku ratifikačního procesu Lisabonské smlouvy v ČR. Uvedl, že schválením dodatku k Lisabonské smlouvě, který má zabránit restitučním nárokům ze strany sudetských Němců, se ničeho podstatného nedosáhlo, protože tento dodatek bude platit nejdříve za tři roky, kdy bude vtělen do přístupové smlouvy s Chorvatskem. „Pokud byl dodatek schválen z tohoto důvodu, pak šlo o krok zcela zbytečný, protože nejméně tři roky ještě platit nebude,“ uvedl Svoboda. Zároveň dodal, že Česká republika žádný dodatek nepotřebuje, protože nároky sudetských Němců se v Lisabonské smlouvě nijak neřeší a smlouva pro jejich nároky prostor neotevírá. Uvedl také, že smlouva byla schválena parlamentem bez dodatku, který tam byl přidán až po ratifikaci. „Parlament hlasoval o jiné smlouvě, než jaká byla nakonec podepsána, což je z hlediska ústavnosti špatně,“ vysvětlil Svoboda.

Druhým tématem bylo téma školství. Zde předseda KDU-ČSL přednesl názor, že školství má být elitní: „V praxi by to fungovalo tak, že stát by autoritativně rozhodl, které školy hodlá finančně podporovat. Rozhodně to nemůžou být všechny vysoké školy, jako doposud.“ Současný systém, kdy stát podporuje všechny vysoké školy, podle něj vede k tomu, že žádná z nich nemá dostatek financí. Podle jeho názoru by elitní školy měly být vybrány podle svého stáří, díky čemuž by se do seznamu elitních škol dostala mimo jiné například i Univerzita Palackého. Školné podle něj situaci ve školství nijak zvlášť nezlepší a jeho zavedení je reálné v horizontu čtyř let s tím, že by mělo zvýhodňovat pilné studenty a naopak postihovat ty, kteří dobu studia neúměrně protahují. Přijímací řízení by měly nahradit státní maturity, kdy by každý, kdo by zvládl těžší variantu maturit, měl automaticky nárok na přijetí na kterékoliv vysoké škole.

Právě poslední myšlenka byla námětem většiny dotazů z publika, kdy mnozí tazatelé poukazovali na nejrůznější úskalí celého konceptu. Řeč ale také přišla i na preference strany, případné koaliční partnery nebo zvýhodňování rodin s dětmi.

T. Chalupa, foto M. Otava

---