Co zaznělo na konferenci Obnova demokracie v Československu po roce 1989?

Jedinečnou možnost setkat se a diskutovat s osobnostmi listopadových událostí roku 1989 měla olomoucká veřejnost a především pak účastníci mezinárodní odborné konference Obnova demokracie v Československu po roce 1989 – celostátní a regionální aspekty.  Setkání proběhlo ve dnech 17. – 18. 8. v prostorách Uměleckého centra UP při příležitosti blížícího se 20. výročí tzv. sametové revoluce.

„Demokracie se na rozdíl od totality umí s kritikou vyrovnat. A nejen to. Umí se z kritiky i poučit,“ řekl prof. Josef Jařab, první polistopadový rektor Univerzity Palackého v úvodu svého krátkého, vesměs kritického, příspěvku o vývoji demokracie v naší zemi po roce 1989. Jeho kritická slova směřovala jak do období privatizace, k současné praxi klientelismu či rétorice nacionalismu. V této souvislosti zazněla také kritická slova prof. Valtra Komárka, někdejšího ředitele Prognostického ústavu Akademie věd, později místopředsedy vlády Národního porozumění, a to na adresu médií a nedostatečnou aktivitu veřejnosti, která by se měla učit vidět dané situace vlastníma očima ne zrcadlem režie daného příspěvku. „Jsme uspáni narkotikem minulosti. V této republice se velmi málo diskutuje,“ dodal pak v reakci na slova prof. Jařaba.

V průběhu dvou dnů se diskuse s cílem reflexe listopadových událostí účastnili prof. Jan Sokol, doc. Miroslav Vaněk, prof. Vladimíra Dvořáková, V. Žák,  PhDr. Pavel Urbášek, V. Burian, prof. František Mezihorák, M. Pánek, M. Hořínek, P. Urbášek atd. Na otázky, zda se revoluční události roku 1989 daly předvídat, proč totalitní režim padl, jakou roli v jeho pádu sehrál zahraniční prostor, mezinárodní faktor, disent a obyčejní lidé, pro něž disent naopak nehrál žádnou roli, zaznívaly různé odpovědi - vždy však zpestřené zajímavou osobní zkušeností. „Prožila jsem revoluční chvíle v Mexiku,“ řekla např. prof. V. Dvořáková z VŠE, která vzpomněla, jak před dvaceti lety na dálku komentovala situaci s tím, že změny budou pomalé...“A měla jsem pravdu“, doplnila s úsměvem. Např. podle prof. J. Sokola předvídal zlomovou chvíli jen málokdo. „Že totalitní režim padl mělo příčinu především v tom, že se okolní svět velmi rychle vyvíjel a už i komunistické elity si uvědomily, že  pro své kariéry potřebují více svobody“, řekl.  Podle prof. V. Komárka pád totalitního režimu vznikl souběhem faktorů, mezi nimiž nechyběl narůstající tlak mezinárodních sil. Doc. M. Vaněk z Centra orální historie Ústavu soudobých dějin AV ČR  potvrdil, že mezinárodní okolnosti i disent sehrály jednoznačně významnou roli. „Důležitá však byla sama společnost, v níž bylo nastartováno ke změnám. Mladá generace, která nezažila rok 1968 na vlastní kůži, začala přicházet s požadavky na změny. Ty – jako mírová, ekologická hnutí -  neměly zprvu politický charakter,“ doplnil.  Také podle Ing. Václava Žáka, jednoho ze zakladatelů Občanského hnutí, významně přispěly k pádu totality mezinárodní faktory, naopak disent podle něj sehrál svou roli až po aktivizaci.

Nepostradatelným spojovníkem olomoucké dvoudenní diskuse byla tehdejší role studentů. Do událostí vnesli velký étos, ti olomoučtí vzali na svá bedra agitaci celé severní Moravy. Podle některých diskutérů aktivita této apolitické masy nebyla nikdy doceněna, a to jak politiky tak veřejností. „Nálada oněch dnů byla velmi vypjatá“, řekl za tehdejší studenty UP  podnikatel M. Šteiner, když společně s prof. Josefem Jařabem vzpomněl na čtyř tisícový dav ve Sportovní hale UP. „Na otázku, kdo nesouhlasí se stávkou tehdy zvedlo ruku cca 12 studentů,“ dodal prof. J. Jařab.

„Jsem velmi rád, že jsou těmto diskusím přítomni především učitelé primárního a sekundárního školství, tedy ti, kteří informace předávají dalším generacím,“ komentoval spokojenost nad tím, že setkání bude mít odraz také v edukační rovině prof. Lubomír Dvořák, rektor UP. Ředitel Archivu UP PhDr. Pavel Urbášek pak pro Žurnál UP v závěrečném zhodnocení dodal: „Letošní konference – stejně jako konference loňská konaná u příležitosti 40. výročí Pražského jara 1968 – proběhla v rámci letní školy určené pro učitele dějepisu a především občanské nauky. Právě v tomto byla konference unikátní, protože tak měla přímý vliv na učitele, kteří zprostředkovávají svým žákům mnohdy jejich první poznatky o českých soudobých dějinách. V případě konference o dějinách tzv. normalizace let 1968–1969, sametové revoluci v listopadu 1989 i prvních letech české tranzice "od socialismu do kapitalismu".

Konferenci uspořádala Katedra společenských věd PdF UP v Olomouci společně s Centrem orální historie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. Archivem UP, a to pod záštitou předsedy Poslanecké sněmovny  PČR Ing. Miloslava Vlčka a rektora UP prof. Lubomíra Dvořáka.

---