Čestný doktorát UP pro J. E. Juana Eduarda Fleminga

foto: -mo-

V olomouckém Arcibiskupském paláci 6. 5. převzal z rukou rektora UP prof. Lubomíra Dvořáka čestný doktorát Univerzity Palackého Jeho Excelence Juan Eduardo Fleming, bývalý velvyslanec Argentinské republiky v ČR. Titul doctor honoris causa je nejvyšší ocenění, které může univerzita udělit. J. E. Fleming jej získal za diplomacii a rozvíjení spolupráce mezi Českou republikou a Argentinou.

„Mám za to, že tato pocta není určena mé osobě, ale mému ministerstvu, Ministerstvu zahraničních věcí, mezinárodního obchodu a církevních záležitostí Argentinské republiky, a mé zemi, Argentinské republice. Nic z toho, co jsem vykonal, by totiž nebylo možné uskutečnit bez jejich podpory. Děkuji mnohokrát,“ řekl emeritní velvyslanec Juan Eduardo Fleming ve své děkovné řeči před zcela zaplněným sálem.

Argentina se dostala do širšího povědomí českých zemí a české veřejnosti v průběhu druhé poloviny 19. století, kdy se – a obecně celá Latinská Amerika – stávala cílem vystěhovalců ze střední Evropy. S příchodem 20. století dosahovalo vystěhovalectví z českých zemí do Argentiny masového měřítka. Podle kvalifikovaných odhadů Československé republiky odešlo do poloviny 30. let 20. století do Argentiny přibližně 30 tisíc obyvatel tehdejší Československé republiky. Po druhé světové válce se Argentina společně s Brazílií staly také cílovými zeměmi ideologicky a politicky motivovaného exilu. Diplomatická spolupráce v době meziválečné existence Československa byla ve vztahu k Latinské Americe mimořádně plodná. Byla to právě Argentina, která jako první latinskoamerický stát uznal existenci nově zrozené Československé republiky.

Obnovení přerušených diplomatických vztahů po roce 1945 bylo doprovázeno důsledky světového válečného konfliktu a studené války a o nové podobě spolupráce se začíná hovořit až po návratu demokracie v Argentině a po návratu demokracie v Československu – tedy na přelomu 80. a 90. let. 20. století. Prohloubil ji právě velvyslanec Juan Eduardo Fleming, jehož diplomatická aktivita v ČR začala v roce 2001. Diplomacie J. E. Fleminga významně napomohla k upevnění spolupráce obou zemí, jeho aktivity významně přispěly k rozvoji Univerzity Palackého, a to jak ve spojení s pedagogickým, tak vědeckým výkonem v přírodních a humanitních vědách. Byl to právě J. E. Fleming, kdo např. podporoval zapojení Společné laboratoře optiky UP a FzÚ AV ČR do projektu mezinárodní observatoře Pierre Auger v argentinské provincii Mendoza. Byl také tím, kdo inicioval a pomáhal s organizací několika bienále e Golems či inicioval festivaly Borges a Kafka. „Spolupracovat s J. E. Flemingem je dobrodružstvím a radostí“, řekl těsně před slavnostním udělením doktorátu prof. I. Barteček, děkan Filozofické fakulty UP, z jehož fakulty návrh na udělení významného ocenění vzešel.

Získání titulu doctor honoris causa není pro diplomaty běžné a v případě Argentiny jde o první ocenění jejího velvyslance kteroukoliv světovou univerzitou od roku 1868. „Slavnostní akt má i další význam, a to ten, že diplomacie – přes ustavičné pochyby a kritiku, jež se proti ní obrací – má trvalou platnost a i nadále se ukazuje jako vhodný prostředek v úsilí o zlepšení mezinárodního postavení země a o rozvinutí a posílení dobrých vztahů s jinými zeměmi a uspokojení nejdůležitějších národních zájmů,“ sdělil již nositel čestného doktorátu J. E. Fleming.

Juan Eduardo Fleming byl velvyslancem Argentiny v České republice v letech 2001– 2008. Prioritou pro něj byla vždy kulturní výměna a v této souvislosti oceňuje Českou republiku jako zemi s bohatým kulturním dědictvím. Návrhem čestného doktorátu UP se inspirovala také Akademie věd ČR, která Jeho Excelenci udělila 4. 5. v pražské Vile Lanna nejvyšší akademické ocenění, čestnou medaili „De Scientia et Humanitate Optime Meritis“. Bývalý velvyslanec J. E. Fleming se tak stal prvním ambasadorem a čtrnáctou zahraniční osobností v pořadí, které bylo toto ocenění od roku 1989 uděleno. Již dříve byl oceněn medaili Ministerstva kultury, Artis Bohemiae amicis.

Čestný doktorát udělila UP naposledy loni, a to Fabiu Roversi Monacovi, emeritnímu rektorovi Boloňské univerzity a spoluautorovi dokumentu Magna Charta Universitatum.