Akademický senát začal jednat o nové metodice dělení financí na UP

V pravidlech financování veřejných vysokých škol se začínají objevovat změny, které budou ovlivňovat další vývoj vysokých škol. Důvod, proč k postupným reformám financování dochází, jsou deklarované strategické priority české vysokoškolské politiky – především přechod od kvantitativní expanze k všestranné podpoře kvality a diverzifikace rozvoje vysokého školství. Do systému rozdělování příspěvku ze státního rozpočtu, který je oproti roku 2009 nižší, aktuálně vstupuje tzv. kvalitativní ukazatel B3.

Také jemu věnoval 10. 3. v rámci jednání o návrhu metodiky rozdělení příspěvku Akademický senát UP svou pozornost. Celý vzorec, jakým způsobem budou uvnitř UP děleny finance AS UP, však neschválil. Návrhem metodiky dělení příspěvku stanoveného podle ukazatele A+B1(normativní část vypočtená podle počtu studentů) +B2 (příspěvek na absolventy) +B3 (kvalitativní ukazatel) mezi fakulty a ostatní součásti UP pro rok 2010 se bude senát znovu zabývat 31. 3.
Metodiku dělení financí pro veřejné vysoké školy změnilo MŠMT ČR k datu 15. 12. 2009. „Rozpočet má být finanční nástroj, který má zabezpečit stabilitu a určité předvádání. V této situaci je pak velmi složité adekvátně reagovat na požadavky jak ze strany MŠMT ČR, tak ze strany jednotlivých fakult,“ řekla Ing. H. Crkoňová, kvestorka UP. Akademickému senátu UP předložila i návrh pro rok 2010, který z části kopíruje metodiku z roku 2009, a to především v té části, která hovoří o financích pro centrální jednotky a centrální prostředky z ukazatele B3. Stejně jako v loňském roce tak i letos by měly obdržet 21, 6 % z ukazatele A+B1. Zbylá část financí do sta procent je dělena mezi jednotlivé fakulty.

Reprezentace osmi fakult univerzity se však prozatím neshodla na schématu, podle něhož by se v rámci univerzity dělily finance z nově vzniklého ukazatele B3. Existují dvě možnosti. Jedna kopíruje výpočet MŠMT ČR, tedy pravidlo, že suma financí bude dělena mezi jednotlivé fakulty podle tzv. zásluhovosti (vědecké a výzkumné výstupy, počet docentů a profesorů, mobility atd.), druhá varianta hovoří o možnosti dělení těchto financí v rámci UP podle počtu studentů. Ministerský vzorec nezohledňuje situaci na konkrétních vysokých školách, a uvedené rozdělení financí by tak mohlo vést ke značným finančním problémům některých fakult. Podle slov předsedy ekonomické komise AS UP Mgr. Tomáše Parmy by ministerský vzorec v případě UP přinesl pozitiva pro Přírodovědeckou, Lékařskou, Pedagogickou a Filozofickou fakultu, v tíživé situaci by se naopak ocitla např. nově vzniklá Fakulta zdravotnických věd, která jen stěží může vykazovat jakékoli výsledky v daných oblastech, neboť v daném období ještě neexistovala. V diskusi pak bylo také zmíněno, že by finance z této kapitoly mohly být rozděleny z části podle zásluhovosti a z části podle počtu studentů.

Složitější rozhodování v přijetí letošní metodiky rozdělení financí v rámci UP činí také celkový tříprocentní propad financí oproti roku 2009, které Univerzita Palackého obdrží ze státního rozpočtu (v ukazateli A+B1 propad 10 %). Problém způsobují dále finanční závazky univerzity, jež aktuálně vyplývají z evropského operačního programu Věda a výzkum pro Inovace.

Jedna shoda napříč univerzitním spektrem je však dnes již jasná. Týká se právě potřeby shromažďovat finanční prostředky pro potřeby VaVpI . V rámci dělení financí uvnitř UP by mělo být na VaVpI poskytováno 21,6 % financí z ukazatele B3 a 21,6 % z ukazatele B2. Suma těchto financí, výlučně vázaných na VaVpI, by se neprve měla objevit v centrální rezervě UP.

---